Nálepkování nadaných žáků – překážka i příležitost v rozvoji nadání

Abstract

Pokud u nějakého žáka byť jen předpokládáme, že je „nadaný“, již samotný obsah slova nadaný v nás vyvolává řadu nejrůznějších emocí. Tyto pocity ovlivňují to, jak o žácích přemýšlíme, jaké k nim zaujímáme postoje, a následně, jak k nim přistupujeme. Pokud tento „verdikt“ nad žákem vyřkne i odborná autorita či instituce, opírající své názory o jasná paradigmata, včetně školského systému a legislativy, emoce se začínají násobit a jednání vůči nadaným zviditelňovat. Naše původní představa o nadání a obsahu takového označení je postupně zhmotňována v předdefinovaném obraze nadaného žáka, do něhož směrujeme i samotného nálepkovaného jedince.