Jak děti rozumějí příběhům

Abstract

Diplomová práce se zaměřuje na mapování porozumění obrázkovému příběhu dětmi ve věku 4-6 let. Skládá se ze dvou částí, tedy části teoretické a empirické. Teoretická část shr-nuje pojem čtenářskou pregramotnost, jenž odráží potřebné aspekty pro úspěšný vstup dětí do světa četby. Dále se teoretická část zaměřuje na různá pojetí narace a jejich definice z pohledu jak českých, tak zahraničních autorů. Teoretický základ tedy vychází jak z českých, tak ze zahraničních zdrojů V druhé polovině diplomové práce jsme se zaměřili na komparativní analýzu, kdy byly výsledky provedeného výzkumu porovnávány s výsledky zahraničních výzkumů obdobného charakteru. Především je práce inspirována výzkumnými metodami, jež jsou aplikovány ve výzkumu narativních schopností dětí na Slovensku. Porozumění příběhu dětmi v českých poměrech není dostatečně aktuálním námětem pro hloubkovou studii, proto jsme se rozhodli tento výzkum uskutečnit. Výzkumný vzorek tvořilo 53 dětí ve věku 4-6 let z monolingválního prostředí. Všechny tyto děti byly testovány v jimi navštěvovaném prostředí mateřské školy. Součástí studie je krátké mapování předpokladů pro čtení v rodině. To je postaveno na výpovědích rodičů v dotazníkovém šetření. Výzkum míry porozumění příběhu u dětí probíhal prostřednictvím testu, který byl založen na převyprávění dvou obrázkových příběhů. Výsledky byly zpra-covány na úrovni strukturální analýzy narativních výpovědí dětí, na úrovni globální analýzy narativních výpovědí dětí a v poslední řadě metodou korelace, kdy byla posuzována úroveň porozumění příběhu v návaznosti na předpoklady získané z rodinného prostředí.