Instrumentace a diagnostika polymerních kompozitů

Abstract

Jedním z nejčastějších metod stabilizace proteinových meziproduktů je jejich síťování. Jako síťovací chemikálie se běžně používají aldehydy, z nichž největší význam mají glutaraldehyd a formaldehyd. Výsledné vlastnosti konečného produktu jsou určeny řadou podmínek síťovací reakce. Předkládaná dizertační práce se zabývá matematickým popisem dynamiky síťovacího procesu, který je reprezentován nelineární vektorovou diferenciální rovnicí, je provedena také její linearizace s cílem stanovení přenosové matice. V experimentální části jsou použity fyzikální metody využívající změn především elektrických a optických vlastností zkoumaného biopolymeru, které umožnily nejen experimentální identifikaci síťovacího systému, ale i částečně vysvětlit mechanismus prvního kroku síťování, kdy se otevírá polyelektrolytický kruh síťované bílkoviny. Jsou prezentovány kinetické křivky s využitím uvedených fyzikálních metod. Vedle kinetických křivek byly také naměřeny příslušné koncentrační závislosti nejen jako kalibrační křivky, ale i jako možné metody získáni informací během síťovacího procesu. Na závěr jsou uvedeny výsledky, které mohou byt přímo aplikované pro praktické zpracování přírodních polymerů.