Morální aspekty rozhodování při řízení úvěrového portfolia firemních úvěrů v obchodních bankách

Abstract

Význam morálních aspektů a dodržení etických principů při rozhodování v obecné rovině nabývá na důležitosti v souvislosti s celospolečenskou poptávkou i globální ekonomickou situací. Disertační práce vychází z celospolečensky diskutovaného tématu morálního a etického selhání pracovníků bank při schvalování úvěrů, které bylo jednou z hlavních příčin poslední finanční krize, a to i přestože je bankovní sektor v oblasti schvalování úvěrů silně regulovaný. Cílem disertační práce je identifikace a následné ověření faktorů ovlivňujících rozhodování o poskytnutí firemního úvěru u manažerů (ředitelů poboček), kteří jsou přímo zodpovědní za plnění plánu jimi řízené obchodní jednotky a nemanažerů (úvěrových analytiků), jejichž odměňování není přímo vázáno na plnění obchodních plánů jednotlivých poboček bankovní instituce. V návaznosti na stanovený cíl disertační práce byla provedena literární rešerše zaměřená na regulaci bankovního sektoru, faktory motivace ovlivňující rozhodování jedince a etické teorie využívané při rozhodování. Pro dosažení cílů práce byla využita metoda smíšeného výzkumu, kvalitativního i kvantitativního a metoda triangulace. Kvalitativní výzkum spočíval v interview s pracovníky banky, disponujícími schvalovacími pravomocemi pro schválení firemních úvěrů, tj. s manažery (řediteli poboček) a nemanažery (úvěrovými analytiky), kterým byly kladeny otevřené a uzavřené otázky. Kvantitativní výzkum spočíval v analýze schválených úvěrů jednotlivými schvalovateli a následných převodů schválených úvěrů do správy útvaru ohrožených úvěrů, dále se kvantitativní výzkum zaměřil na identifikovaná pochybení schvalovatelů při schválení úvěru na základě následné ex-post kontroly rozhodnutí. Kvantitativní výzkum proběhl v období let 2015-2020. Výzkum se zaměřil na identifikaci rozdílů mezi pozicemi (manažer, nemanažer) a pohlavím (žena, muž). Výzkum prokázal, že zásadním faktorem ovlivňujícím rozhodování je osobnost schvalovatele, jeho vnitřní etické nastavení a hodnotové ukotvení, proto by součástí procesu udělování schvalovacích pravomocí mělo být nejen zkoumání odborné zdatnosti schvalovatele, ale i testy zaměřené na jeho osobnost, v kontextu s vnitřním etickým a hodnotovým nastavením. Analýza výsledků kvalitativního i kvantitativního výzkumu nepotvrdila případné rozdíly mezi pohlavím, stejně tak tomu bylo u pozic manažerů a nemanažerů, s výjimkou výstupu kvantitativního výzkumu u analýzy identifikovaných chyb při schvalování, v rámci následných ex-post kontrol, kde byla prokázána vyšší míra chybovosti u manažerů. Výstupem práce je též analýza otevřených odpovědí respondentů, ve kterých respondenti popisují vlastní zkušenosti s neetickým chováním, s nímž se setkali v rámci své dosavadní pracovní kariéry.