Zvukové atmosféry v audiovizuálním díle, způsoby a mož-nosti jejich získávání, tvorba filmového prostoru. Vzá-jemné působení s prostorovými úpravami dialogů

Abstract

Zvukové atmosféry zastávají jeden z hlavních pilířů filmové zvukové dramaturgie. I když při jejich nahrávání a aplikování hraje velkou roli subjektivní úsudek samotného tvůrce (mistra zvuku), disertační práce si klade za cíl najít objektivní základy definice ?atmosféry vhodné pro filmové využití?. Analyzováním vybraných teorií akustické ekologie a zkušeností odborníků z praxe se práce snaží definovat vlastnosti, které by ?dobrá? filmová atmosféra měla mít, neboť tato kritéria hrají klíčovou roli již při samotném procesu nahrávání. Součástí diser-tace je terénní záznam atmosfér, který zastupuje roli praktického výstupu. Také však předsta-vuje cenný zdroj informací rozšiřující teoretický základ práce. Závěrečná část práce je věno-vána otázce, jakými způsoby na sebe mohou vzájemně působit atmosféry a dozvuk mluveného slova, která je prověřována na konkrétních vymodelovaných případech.