Sebevražednost v ČR z hlediska sociálně psychologického

Abstract

Cílem této práce je komplexní zmapování sebevražedného jednání a hledání jeho příčin, především pak z pohledu sociální psychologie. Ze získaných statistických dat uváděných v praktické části vyplývá, že k sebevražednému jednání dochází bez ohledu na to, jaké je právě např. roční období, měsíc nebo den. V časovém srovnání jsou z hlediska počtu sebevražd jen malé rozdíly. Obecně lze konstatovat, že příčiny sebevražedného jednání vycházejí většinou z celospolečenských problémů. V ekonomické rovině je to nízká životní úroveň lidí, dlouhodobá nezaměstnanost a s tím související narůstající zadluženost. Ze sociálních problémů můžeme označit za příčinu vážných problémů velmi vysokou rozvodovost v a s ní související potíže (péče o děti a jejich výchova po rozvodu, rozdělení majetku, citové strádání ) i bezdomovectví představující především ztrátu materiálního zázemí, sociálních jistot a vazeb. Významným důvodem sebevražednosti jsou též zdravotní důvody (převážně psychické problémy) a zkratkové jednání. Prevence sebevražd z hlediska sociální psychologie spočívá v posilování pozitivních vztahů skupiny a jejich členů navzájem, aby se žádný z nich nestal osamělým a nezůstal mimo nebo na okraji zájmu ostatních a tím pádem netrpěl pocity vlastní neúspěšnosti, zbytečnosti a citové deprivace. Jako hlavní metoda zkoumání byla užita analýza statistických dat, proto bylo upuštěno od stanovení dílčích předpokladů.