Ústavní výchova a její determinanty z pohledu orgánu sociálně právní ochrany dětí

Abstract

Diplomová práce se zabývá faktory, které pracovníci orgánu sociálně?právní ochrany dětí, obcí s rozšířenou působností, zvažují při svém procesu rozhodování o přistoupení k uložení výchovného opatření dle Zákona o rodině a Zákona o sociálně právní ochraně dětí v případech ohrožení nezletilého dítěte. V jednotlivých kapitolách se blíže věnuje ústavní výchově, nejzávažnějšímu výchovnému opatření ukládaného soudem. Popisuje determinanty, které mohou negativně ovlivňovat výchovnou způsobilost rodičů a jak pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí postupují při vyhodnocování situace ohroženého dítěte. Specifikuje i další výchovná opatření, zabývá se úlohou orgánu sociálně?právní ochrany dětí při umístění nezletilého dítěte do ústavního zařízení a během jeho pobytu. Shrnuje poznatky o vlivu ústavní péče na osobnost dítěte a rozebírá legislativní změny, jejichž cílem je snížit počet dětí v ústavních zařízeních. Prostřednictvím rozhovorů s pracovníky orgánu sociálně?právní ochrany je zodpovězena výzkumná otázka dle zakotvené teorie, která se týká determinantů, které považují pracovníci OSPOD za subjektivně významné při svém procesu rozhodování o podání návrhu k soudu na nařízení ústavní výchovy případně předběžného opatření.