Efekt kompresní terapie po skleroterapii u varikosit dolních končetin

Repozitář DSpace/Manakin

Jazyk: English čeština 

Efekt kompresní terapie po skleroterapii u varikosit dolních končetin

Zobrazit celý záznam

Není dostupný náhled
Název: Efekt kompresní terapie po skleroterapii u varikosit dolních končetin
Autor: Miklíková, Vlasta
Vedoucí: Hnátek, Lukáš
Abstrakt: Úvod: Aplikace kompresních pomůcek, bandáží nebo kompresních punčoch po intervenční léčbě je jedním ze základních postupů ve flebologii. Jejich použití je vždy doporučováno jako rutinní postup po intervenční léčbě křečových žil, včetně skleroterapie, v platných guidelines. Existuje však jen malý počet studií, které by měly jako svůj hlavní cíl vytvořit doporučení jejich použití po intervenční léčbě na základě vědecky podložených důkazů. Cíl: Cílem práce je prokázat vliv kompresní terapie na riziko vývoje sklerotrombu po provedené skleroterapii. Materiál a metodika: U 80 pacientů byla provedena kompresní terapie v krátkém nebo dlouhém režimu (u čtyř bylo použito nízkotažné obinadlo, u zbylých 76 kompresní punčocha). Jednotlivý režim byl přidělen každému pacientovi individuálně, na základě randomizačního klíče. Jednotlivé parametry jako je vznik sklerotrombu, riziko rekanalizace, typ skleroterapie, charakter provedení zákroku, forma sklerotizační látky (kapalina nebo pěna), a další byly zaznamenávána v souladu s protokolem studie. Výsledky: Ve skupině s krátkým režimem komprese (skupina A ? 1 týden po zákroku) se vytvořil sklerotromb ve 21 případech, u 19 pacientů se sklerotromb nevytvořil. Ve skupině B ? dlouhý režim (14 dnů po intervenci) se sklerotromb vytvořil v 17 případech a v 23 nebyl přítomen. Obě skupiny vykazovaly statisticky významný rozdíl ve smyslu redukce žilní bolesti po provedeném zákroku (p = 0,001) a ve smyslu redukce pocitu těžkých, unavených nohou (p = 0,011). Ke statistickému hodnocení byl použit ?2 test. Tyto výsledky nebyly ovlivněny typem žíly. Nebyl pozorován statisticky významný rozdíl mezi oběma režimy (p = 0,370, použit ?2 test) v parametru rizika vzniku sklerotrombu. U tohoto para-metru byl prokázán statisticky významný rozdíl pouze u teleangiectazií (p = 0,014, použit ?2 test). V případě rizika rekanalizace nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi oběma režimy. Závěr: Krátkodobý režim komprese po skleroterapii je zcela dostačující. Aplikace komprese delší dobu po skleroterapii neovlivní riziko vzniku sklerotrombu a riziko rekanalizace sanované žíly. Pouze u teleangiektazií lze doporučit aplikaci komprese po delší dobu.
URI: http://hdl.handle.net/10563/20204
Datum: 2011-11-30
Dostupnost: Bez omezení
Ústav: Ústav ošetřovatelství
Studijní obor: Všeobecná sestra
Klasifikace závěřečné práce a její obhajoby: A 23913


Citace závěřečné práce

Soubory tohoto záznamu

Soubory Velikost Formát Zobrazit
miklíková_2012_bp.pdf 2.211Mb PDF Zobrazit/otevřít
miklíková_2012_vp.doc 51.5Kb Microsoft Word Zobrazit/otevřít
miklíková_2012_op.doc 47Kb Microsoft Word Zobrazit/otevřít

Tento záznam se objevuje v následujících kolekcích

Zobrazit celý záznam

Find fulltext

Prohledat DSpace


Procházet

Můj účet