Efekt kompresní terapie po skleroterapii u varikosit dolních končetin
Zobrazit celý záznam
Není dostupný náhled
Název:
|
Efekt kompresní terapie po skleroterapii u varikosit dolních končetin |
Autor: |
Miklíková, Vlasta
|
Vedoucí: |
Hnátek, Lukáš
|
Abstrakt:
|
Úvod: Aplikace kompresních pomůcek, bandáží nebo kompresních punčoch po intervenční léčbě je jedním ze základních postupů ve flebologii. Jejich použití je vždy doporučováno jako rutinní postup po intervenční léčbě křečových žil, včetně skleroterapie, v platných guidelines. Existuje však jen malý počet studií, které by měly jako svůj hlavní cíl vytvořit doporučení jejich použití po intervenční léčbě na základě vědecky podložených důkazů. Cíl: Cílem práce je prokázat vliv kompresní terapie na riziko vývoje sklerotrombu po provedené skleroterapii. Materiál a metodika: U 80 pacientů byla provedena kompresní terapie v krátkém nebo dlouhém režimu (u čtyř bylo použito nízkotažné obinadlo, u zbylých 76 kompresní punčocha). Jednotlivý režim byl přidělen každému pacientovi individuálně, na základě randomizačního klíče. Jednotlivé parametry jako je vznik sklerotrombu, riziko rekanalizace, typ skleroterapie, charakter provedení zákroku, forma sklerotizační látky (kapalina nebo pěna), a další byly zaznamenávána v souladu s protokolem studie. Výsledky: Ve skupině s krátkým režimem komprese (skupina A ? 1 týden po zákroku) se vytvořil sklerotromb ve 21 případech, u 19 pacientů se sklerotromb nevytvořil. Ve skupině B ? dlouhý režim (14 dnů po intervenci) se sklerotromb vytvořil v 17 případech a v 23 nebyl přítomen. Obě skupiny vykazovaly statisticky významný rozdíl ve smyslu redukce žilní bolesti po provedeném zákroku (p = 0,001) a ve smyslu redukce pocitu těžkých, unavených nohou (p = 0,011). Ke statistickému hodnocení byl použit ?2 test. Tyto výsledky nebyly ovlivněny typem žíly. Nebyl pozorován statisticky významný rozdíl mezi oběma režimy (p = 0,370, použit ?2 test) v parametru rizika vzniku sklerotrombu. U tohoto para-metru byl prokázán statisticky významný rozdíl pouze u teleangiectazií (p = 0,014, použit ?2 test). V případě rizika rekanalizace nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi oběma režimy. Závěr: Krátkodobý režim komprese po skleroterapii je zcela dostačující. Aplikace komprese delší dobu po skleroterapii neovlivní riziko vzniku sklerotrombu a riziko rekanalizace sanované žíly. Pouze u teleangiektazií lze doporučit aplikaci komprese po delší dobu. |
URI:
|
http://hdl.handle.net/10563/20204
|
Datum:
|
2011-11-30 |
Dostupnost:
|
Bez omezení |
Ústav:
|
Ústav ošetřovatelství |
Studijní obor:
|
Všeobecná sestra |
Klasifikace závěřečné práce a její obhajoby:
|
A
23913
|
Citace závěřečné práce
Soubory tohoto záznamu
Tento záznam se objevuje v následujících kolekcích
Zobrazit celý záznam
Prohledat DSpace
Procházet
-
Vše v DSpace
-
Tato kolekce
Můj účet