Stavová a algebraická teorie řízení

Abstract

Stavovou i algebraickou teorii řízení lze zařadit mezi tzv. "moderní" teorie. Stavová teorie doznala největšího rozvoje v šedesátých letech minulého století. Na rozdíl od "klasické" teorie řízení, která byla založena na vstupně-výstupním (vnějším) popisu řízeného procesu, vychází z jeho stavového popisu, který je přirozeným produktem analytického modelování procesů. Na stavovou teorii brzy navázala algebraická teorie řízení, která sice znovu vychází ze vstupně-výstupního popisu, ale oproti klasickým metodám umožňuje nalézt zákony řízení pro širší třídu řízených procesů a různé typy signálů vstupujících do systému řízení a dovoluje respektovat řadu požadavků na kvalitu řízení. Metody založené na algebraické teorii většinou vedou na výhodně programovatelné vztahy pro výpočet parametrů regulátorů, což je vítáno např. v různých metodách adaptivního řízení. Skripta jsou rozdělena (mimo první, úvodní kapitoly) do pěti základních kapitol.