Vliv ústavní výchovy na psychický vývoj dětí

Abstract

Děti představují budoucnost společnosti i historickou kontinuitu národa. Rodina je pro dítě nejdůležitějším socializačním prostředím. Jestliže rodiče nemohou, nebo neumí pečovat o své děti, přebírá odpovědnost za výchovu a vzdělání stát. Listina základních práv a svobod, ústavní zákon č. 2 České republiky garantuje zvláštní ochranu dětem a mladistvým, ochranu zdraví a právo na optimální psychický a fyzický rozvoj osobnosti. Zaručuje také zákonnou ochranu rodiny a rodičovstí. Osobnostní práva deklaro-vaná v Ústavě České republiky jsou v rozporu se systémem praktikované náhradní rodinné péče. Po vstupu České republiky do Evropské unie se respektování a ochrana lidských práv stalo prioritou nejen v rámci českého národa, ale celého evropského společenství. Evropa zahájila program deinstitucionalizace, protože ústavní výchova vývoj dětí poškozuje. Cílem práce bylo proniknout do problematiky týkající se psychické deprivace vyrůstající mimo vlastní rodinu. Práce je rozdělena na část teoretickou, v níž se zabývám otázkou psychické deprivace , ústavní výchovou a možnosti výchovy mimo vlastní rodinu. Druhá část práce se zaměřuje na výzkumné šetření, které probíhalo v kojeneckém ústavu a dětském domově. Použila jsem projektivní metodu dětské kresby a zaměřila jsem se na projevy emocí u dětí žijící mimo vlastní rodinu.