Sebepojetí v léčbě závislostí

Abstract

Diplomová práce Sebepojetí v léčbě závislostí se zabývá postojem člověka k sobě samotnému a významem tohoto vztahu, v oblasti vzniku patologických závislostí. Teoretická část přináší vysvětlení souvisejících pojmů a zmapování teoretických východisek, týkajících se tématu sebepojetí. Prezentované poznatky jsou růběžně aplikovány na problematiku uživatelů návykových látek, léčících z drogové závislosti v terapeutické komunitě. Praktická část zachycuje poznatky, získané v prostředí terapeutické komunity a zaměřuje se především na vznik sebepojetí a analýzu vlivů, formujících jeho vývoj. Výzkumná část zachycuje variabilní strategie a způsoby, jakými závislí zachází sami se sebou. Mapuje praktické dopady těchto specifických postojů a formou čtyř případových studií popisuje souvislosti mezi sebepojetím jedince a prožitkovou kvalitou života. Studie jsou ucelenými obrazy ze života toxikomanů a kromě narativních popisů jejich osobní historie prezentují to, jak improvizací léčebných strategií lze vztah jedince k sobě samému měnit a uzdravovat. Hlavním cílem diplomové práce je odkrývání souvislostí mezi postojem člověka k sobě samému a vznikem, vývojem a průběhem drogové závislosti.