Škola v prevenci a řešení výchovných problémů

Abstract

Tato práce se snaží o přispění k výzkumu učitele a k výzkumu problémového chování, který je u nás zejména z pohledu učitele poněkud zanedbáván. Byly vymezeny základních pojmy a jejich možná pojetí a také relevantní teorie a dále pojednáno o jejich možném využití v pedagogickém kontextu. V práci je uveden také přehled výzkumů a empirických zjištění, které byly v této oblasti realizovány. Cílem výzkumu pak bylo alespoň částečně objasnit učitelovo vnímání problémového chování žáka, zjistit, co učitelé základních škol považují za problémové chování, a zejména pak to, kde vidí jeho příčiny. Těchto cílů se jistým způsobem podařilo dosáhnout a tedy též zodpovědět hlavní výzkumné otázky. Dále se podařilo poodhalit i další poznatky, například týkající se usuzování učitele o problémovém chování žáka nebo utváření učitelových atribucí problémového chování žáka. Výsledky výzkumu potvrzují mnohá předešlá zjištění i teoretické poznatky. Nejpodstatnějším výsledkem výzkumu je zjištění, že učitelé za nejčastější a nejvýznamnější příčinu problémového chování žáků ve škole považují rodinu či faktory s ní spojené, čímž se shodují s výsledky většiny doposud provedených výzkumů v této oblasti.