dc.contributor.advisor |
Sáha, Petr
|
|
dc.contributor.author |
Hadač, Jiří
|
|
dc.date.accessioned |
2010-07-13T13:35:50Z |
|
dc.date.available |
2010-07-13T13:35:50Z |
|
dc.date.issued |
2006-06-24 |
|
dc.identifier |
Elektronický archiv Knihovny UTB |
cs |
dc.identifier.uri |
http://hdl.handle.net/10563/670
|
|
dc.description.abstract |
Předkládaná práce se zabývá experimentálními výsledky strukturní relaxace iniciované změnou teploty u sklotvorných materiálů, jedná se o polykarbonát, polystyrén, poly(etylén tereftalát), poly(metyl metakrylát) a amorfní selen. Relaxační chování těchto materiálů bylo vyhodnocováno pomocí entalpických a objemových změn metodami diferenční snímací kalorimetrie a rtuťové dilatometrie. Strukturní relaxace byla iniciována vzestupnými i sestupnými teplotními skoky. Hlavním cílem práce bylo srovnávání entalpických a objemových měření, která potvrzují závěry nemnohých publikací, zabývajících se touto problematikou, totiž že závislost relaxované entalpie proti relaxovanému objemu je lineární. Směrnici této závislosti definují jako relaxační objemový modul Ka=(Dh/Dv). Tato hodnota měřená při řade rozdílných experimentálních podmínek dává v případě polymerů hodnotu okolo 2GPa a u amorfního selenu 5GPa, což je hodnota velmi blízká inverzní hodnotě kompresibility při teplotách kolem Tg. Objemové a entalpické odezvy materiálů byly hodnoceny při co možná nejpodobnějších podmínkách, v průběhu memory efektu i při sestupných teplotních skocích. Bylo zjištěno, že čím je podobnější tepelná historie tím podobnější jsou i časové škály obou měřených odezev. V dalších částech této práce byla měřena objemová relaxační odezva semikrystalických a kompozitních materiálů po sestupném teplotním skoku se závěrem že přítomnost plniva či obsah krystalické fáze snižují rychlost relaxační změn v materiálu. Poslední část práce se věnovala možnosti adaptace metodiky vyhodnocení entalpické relaxace z ohřevu pro objemová měření a zároveň srovnání takto získaných objemových odezev s klasickým izotermním relaxačním měřením. |
cs |
dc.language.iso |
en |
|
dc.publisher |
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně |
cs |
dc.rights |
Bez omezení |
cs |
dc.subject |
Entalpická relaxace
|
cs |
dc.subject |
fyzikální stárnutí; objemový modul
|
cs |
dc.subject |
objemová relaxace; polymerní skla; skelný přechod
|
cs |
dc.subject |
Aging bulk modulus
|
en |
dc.subject |
enthalpy relaxation
|
en |
dc.subject |
glass transition
|
en |
dc.subject |
physical aging
|
en |
dc.subject |
polymeric glasses
|
en |
dc.subject |
volume relaxation
|
en |
dc.title |
Objemová a entalpická relaxace polymerů |
cs |
dc.title.alternative |
Volume and enthalpy relaxation of solid polymers |
en |
dc.type |
disertační práce |
cs |
dc.date.accepted |
2006-05-30 |
|
dc.description.abstract-translated |
The presented thesis reports on the experimental investigation of thermally induced structural relaxation (physical aging) of amorphous polymers, and inorganic glasses. The materials studied in this work were polycarbonate, PC, polystyrene, PS, amorphous and semicrystalline poly(ethylene terephthalate), PET, poly(methyl methacrylate), PMMA, PMMA compound with carbon black, and amorphous selenium. Structural relaxation was induced by temperature down and up-jumps. Volume and enthalpy relaxation changes were determined using Differential Scanning Calorimetry (DSC) and Mercury-in-Glass Dilatometry (MIG). The main objective of the work was to find the relationship between the enthalpy change of the aging specimen and the corresponding change in volume. In general, the relaxed enthalpy vs. relaxed volume plots were straight lines showing a relatively low scattering of the data. From the slopes of these plots, the aging bulk modulus, Ka, which is defined as Ka=(Dh/Dv), was determined. The Ka values determined were about 2 GPa for polymers and 5 GPa for amorphous selenium, which is close to the inverse compressibility of these materials in the glass transition region. Furthermore, the enthalpy and volume changes during contraction at different aging temperatures, during simultaneous expansion and contraction, and during contraction induced by different rate of cooling were investigated in this work. As a result, it was found that nearly identical thermal history of enthalpy and volume specimens resulted in almost same time scales of both relaxing quantities. In the next section of the work, volume contraction was measured in semicrystalline PET and PMMA/CB composites and it was found that the presence of filler particles or content of crystalline phase brought about a decrease in relaxation change of the material. The final part of the work deals with methodology used for evaluation of the relaxed enthalpy and its adaptation for volume relaxation measurements. |
en |
dc.description.department |
Centrum polymerních materiálů |
cs |
dc.description.result |
obhájeno |
cs |
dc.thesis.degree-discipline |
Technologie makromolekulárních látek |
cs |
dc.thesis.degree-discipline |
Technology of Macromolecular Substances |
en |
dc.thesis.degree-grantor |
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta technologická |
cs |
dc.thesis.degree-grantor |
Tomas Bata University in Zlín. Faculty of Technology |
en |
dc.thesis.degree-name |
Ph.D. |
|
dc.thesis.degree-program |
Chemie a technologie materiálů |
cs |
dc.thesis.degree-program |
Chemistry and Materials Technology |
en |
dc.identifier.stag |
4473
|
|
dc.date.assigned |
2006-10-01 |
|
utb.result.grade |
A |
|