Totální řízení kvality 4.0 a udržitelná excelence ve výrobním sektoru

Abstract

Začíná se objevovat a rozvíjet model TQM 4.0, integrace TQM a Industry 4.0. Výzkumníci se pokoušeli vytvořit model TQM 4.0 (někteří ho nazvali Quality 4.0) a byl vytvořen integrací nástrojů Průmyslu 4.0 do systému TQM. Nicméně, několik empirických studií však naznačuje indikátory pro model TQM 4.0. V současné době se implementace TQM 4.0 zaměřuje především na zpracovatelský průmysl. Proto je důležité rozvinout naplňování modelu TQM 4.0 od hlavních faktorů ke konkrétním ukazatelům a jejich zařazení ve zpracovatelském sektoru. Některé studie zase dokladují, že TQM je klíčovou strategií pro podniky k dosažení úspěšného výkonu, či poskytnutí komplexního modelu pro zkoumání dopadu postupů TQM 4.0 na výkon ale zůstávají neprozkoumané. Pro TQM je typické, že pozitivně ovlivňuje výkon, v důsledku toho je otázkou, zda TQM 4.0, navržený směrem k udržitelnému obchodnímu modelu může take zlepšit udržitelnost (k úrovni exceleence). K vyřešení těchto problémů tato práce přináší dvě hlavní studie. První studie se zaměřuje na zkoumání faktorů a indikátorů praxe modelu TQM 4.0 ve výrobních podnicích. Druhá studie se pak zaměřuje na zkoumání vztahu mezi postupy TQM 4.0 a Sustainable Excellence (tedy udržitelné excellence). V první studii autorka aplikovala techniky Delphi a analytického hierarchického procesu (AHP) a to ke zkoumání klíčových faktorů a specifických indikátorů implementace modelu TQM 4.0 ve výrobních podnicích ukotvených na teorii sociotechnického systému (STS). Analýza dvou kol metody Delphi prostřednictvím odborníků z akademické sféry, konzultantů a vedoucích/manažerů výroby/kvality zjistila deset faktorů a celkem 41 ukazatelů. Ve třetím kole studie navíc vážila důležitost každého faktoru a indikátoru prostřednictvím analýzy techniky AHP. Výzkum ukázal, že sociální faktory byly důležitější než technické faktory. Důležité je, že závěry naznačily tři klíčové faktory modelu TQM 4.0: top management, kulturu kvality 4.0 a integraci udržitelného rozvoje. Studie dále odhalila, že jako nejkritičtější ukazatele modelu TQM 4.0 byly specifikovány: odhodlání vrcholového managementu, všímavost řízená kvalitou a posílení postavení zaměstnanců. Ve druhé studii autorka zkoumá vztah mezi praktikami TQM 4.0 a Sustainable Excellence (SE tzn. udržitelné excellence) a také roli digitální transformace (DT) a digitálního vedení v této souvislosti. Přitom vychází z teorie stakeholderů, pohledu založeného na přírodních zdrojích teorie (NRBR) a teorie sociotechnického systému (STS). Kromě toho tato studie hodnotí důležitost faktorů TQM 4.0 pro zvýšení udržitelné excelence. Výzkum využívá kvantitativní hybridní metodu SEM-ANN (Structural Equation Model-Artificial Neural Network) k analýze empirických dat ve zpracovatelském průmyslu ve Vietnamu. Zjištění ukazují, že postupy TQM 4.0 pozitivně ovlivňují jak digitální transformaci, tak SE. V této studii byla potvrzena zprostředkující role digitální transformace a moderující role digitálního vedení ve vztahu mezi postupy TQM 4.0 a SE. Toto šetření poskytuje počáteční snahu o hodnocení důležitosti postupů TQM 4.0 pro zlepšení SE pomocí metody ANN. Výsledky by mohly být cenné jak pro výzkumníky, tak pro odborníky z praxe při posuzování implementace TQM 4.0 ve výrobním sektoru i v budoucnu.