| dc.contributor.author |
Šafařík, Josef
|
|
| dc.date.accessioned |
2022-12-14T10:40:51Z |
|
| dc.date.available |
2022-12-14T10:40:51Z |
|
| dc.date.issued |
2020-01-24 |
|
| dc.identifier.isbn |
978-80-7454-897-0 |
en |
| dc.identifier.uri |
http://hdl.handle.net/10563/52399
|
|
| dc.description.abstract |
Přelom 20. a 21. století je charakteristický rozvojem multimediálních technologií a internetu, potažmo internetu věcí. Většina procesů je dnes vizualizována v rámci dvojdimenzionálního formátu (monitoru, projekční plochy). Rozvoj nových multimediálních rozhraní spojených s konzumním (spotřebním) designem či odbornou (profesionální nebo vědecko-technologickou) sférou však přináší nové výzvy.
„Nové formy prezentace a vizualizace datových zdrojů a informací si žádají i nové formy interakce, které je třeba designovat.“1
Příkladem pracovního prostředí s komplikovaným uživatelským rozhraním je například řídící středisko nebo dispečink. Charakteristickými jsou zde pracovní činnosti/interakce s multimediálním obsahem, které kladou na pracovníka/uživatele značné nároky v rámci jeho prostorové a úsudkové orientace a soustředění, které je mimo jiné spojené s analýzou mimořádně velkého počtu dat a vizuálních informací. Lokace, jako je například operační středisko policie ČR, obsahují velké množství displejů (vizualizovaných informací) a uživatel, který je obsluhuje, se musí velmi dobře orientovat v prostoru jak fyzickém, tak i informačním. Obousměrná navigace, její ovládání, volba funkcí pro zobrazování dat, jejich analyzování a následné jednání a úsudek vytvářejí stresové situace a jak dokládají sami uživatelé, je současný stav s přibývajícím počtem informací nedostačující.
Design jako dynamicky se rozvíjející odvětví, vyžaduje odborníky a specialisty v oboru s širokým profesním a mezioborovým záběrem. Designér se musí čím dál více orientovat v nových technologiích a designu nových uživatelských rozhraní. Logická a nutná je i spolupráce se specialisty z partnerských oborů, s psychology a specialisty na ergonomii. Nové technologie a stále sofistikovanější zařízení a pomůcky běžného života vyžadují hlubší analýzu dopadu na psychiku uživatele a jeho okolí.
Má přednáška se zaměří na problematiku, která provází mou tvorbu a profesní působení v ateliéru experimentálního designu na Ústavu průmyslového designu ČVUT v Praze. Pokusím se zde shrnout, proč a do jaké míry je z mého pohledu zapotřebí řešit výklad (vizualizaci) datových a multimediálních vzorů, které jsou, jak jsem již zmínil, všudypřítomné a zahlcují uživatele (přímo či behaviorálně).
Transparentní a atypický formát (s vazbou na konkrétní UI) projekční plochy shledávám jako ideální pro možnou interakci uživatele a uživatelského prostředí / rozhraní, které obsahuje složitou datovou a informační strukturu. Zde se odkazuji na inspiraci formotvornými (percepčními) teoriemi Rudolfa Arnheima, které jsou reinterpretací tvarové (Gestalt) psychologie jejího zakladatele Maxe Wertheimera.
Principy ideologie a řešené výzvy, shrnuté v teoretické části, demonstruji na reálných projektech, na kterých jsem se podílel jako autor či spoluautor a ve spolupráci s kolegy z vědecko-výzkumných pracovišť ČVUT.
Jako důležitou součást svého působení na FA ČVUT považuji mimo jiné svou autorskou a pedagogickou participaci na významných studentských projektech, které se problematikou netradičního formátu a aplikací nových médií v designu zabývají. |
en |
| dc.format |
45 |
cs |
| dc.format.extent |
45 |
en |
| dc.language.iso |
cs |
en |
| dc.publisher |
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně |
en |
| dc.rights |
Teze habilitační práce jsou přístupné veřejně v tištěné podobě v Knihovně UTB. Pro habilitační řízení je předkládán soubor děl, proto nejsou přístupné v elektronické podobě. |
en |
| dc.subject |
Sklo
|
en |
| dc.subject |
Design
|
en |
| dc.subject |
Multimédia
|
en |
| dc.subject |
Gestalt
|
en |
| dc.subject |
Formát
|
en |
| dc.subject |
Glass
|
en |
| dc.subject |
Design
|
en |
| dc.subject |
Multimedia
|
en |
| dc.subject |
Gestalt
|
en |
| dc.subject |
Form
|
en |
| dc.title |
Multimediální design – interpretace multimediálního obsahu v rámci formátu transparentní projekční plochy |
en |
| dc.title.alternative |
Teze habilitační práce |
en |
| dc.type |
Book |
en |
| dc.date.accepted |
2020-03-11 |
|
| dc.description.abstract-translated |
The turn of the 20th and 21st centuries is characterized by the development of multimedia technologies and the Internet or the so-called Internet of Things. Most processes are now being visualized in a two-dimensional format (monitor, projection screen). However, the development of new multimedia interfaces associated with consumer design or professional spheres (scientific or technological) brings new challenges.
„New forms of presentation and visualization of data sources and information also require new forms of interaction that need to be designed.“2
An example of a work environment with a complicated user interface is, for example, a control center or dispatching center. Particular interactions with multimedia content place considerable demands on the user in terms of his spatial and judgmental orientation and concentration. Locations, such as the operational center of the Czech police, contain a large number of displays (visualized information) and the user operating them must be well versed in both physical and information space. Two-way navigation, its control, choice of functions for displaying data, its analysis and subsequent evaluation create stressful situations. And as the users themselves declare, the current state of affairs with the increasing amount of information is insufficient.
Design as a dynamically developing industry requires professionals and specialists in the field with a broad professional and interdisciplinary scope. The designer has to become increasingly familiar with new technologies and new user interface designs. Cooperation with specialists from partner fields such as psychology or ergonomics is logical and necessary. New technologies and increasingly sophisticated devices and aids in everyday life require a deeper analysis of the impact on the psyche of the user and his surroundings.
My lecture will focus on the issues that accompany my work and professional activities in the studio of experimental design at the Institute of Industrial Design CTU in Prague. Here I will try to summarize why and to what extent it is necessary to address the interpretation of data and multimedia patterns, which are ubiquitous and overwhelming for users (directly or behaviorally).
I find the transparent and atypical format of the projection screen ideal for a possible interaction between a user and an interface that contains complex data and information structure. Here I refer to inspiration by Rudolf Arnheim's form-forming (perceptual) theories, which are a reinterpretation of the form (Gestalt) psychology of its founder Max Wertheimer. The principles of ideology and solved challenges, summarized in the theoretical part, are demonstrated on real projects in which I participated as an author or co-author and in collaboration with colleagues from the scientific research institutes of CTU.
Among other things, I consider my author's and pedagogical participation in important student projects dealing with the issue of non-traditional format and application of new media in design as an important part of my work at the Czech Technical University in Prague. |
en |
| dc.thesis.degree-discipline |
Multimédia a design |
en |
| dc.date.submitted |
2018-12-12 |
|
