Vliv vnitřního prostředí firmy na postoj zaměstnanců ke sdílení znalostí v rodinných firmách na Srí Lance

Abstract

Literární zdroje zaměřeny na řízení znalostí indikuje, že sdílení znalostí mezi členy podniku vede k dlouhodobé udržitelnosti podniku pomocí inovací. Zatímco literatura zaměřena na rodinné firmy poukazuje na výzvy, které firmy tohoto typu ohrožují v kontextu dlouhodobé udržitelnosti na trhu. Tato práce je toho názoru, že zaměstnanci rodinných firem jsou schopni tuto situaci změnit tím, že se zapojí do praktik sdílení znalostí. Současně byla v práci představena otázka, proč se zaměstnanci rodinných podniků nezabývají sdílením znalostí se svými spolupracovníky? Hlavním cílem práce bylo vyvinout komplexní model lidského kapitálu tím, že prozkoumá determinanty záměrů zaměstnanců ke sdílení tacitních a explicitních znalostí v úspěšných rodinných firmách. Na základě využití smíšených metod umožnilo vyvinout a otestovat teorie. Induktivní přístup vycházející z dat shromážděných pomocí hloubkových rozhovorů s 10 klíčovými případy rodinných podniků vedl k prozkoumání povahy záměrů zaměstnanců ke sdílení znalostí. Deduktivní přístup testoval soubor hypotéz s využitím dat od 390 zaměstnanců z výběru rodinných firem. Zatímco kvalitativní data studie byla analyzována pomocí tematické analýzy, kvantitativní data byla analyzována pomocí mnohonásobných a hierarchických lineárních regresních modelů. Analýza kvalitativních údajů vedla k identifikaci čtyř hlavních kategorií. Mezi zmíněné kategorie patří sdílení, společnost, znalosti a zapojení rodiny. Podrobná analýza každé kategorie naznačila vzájemnou propojenost a závislost všech kategorií, kde se mezi hlavní záměry zaměstnanců ke sdílení znalostí řadí zejména individuální motivy a postoje, institucionální systémy a postupy, týmová práce, povaha vztahů a vedení. Kvantitativní analýza potvrdila, že záměry zaměstnanců ke sdílení tacitních znalostí mají větší vliv na záměry zaměstnanců ke sdílení explicitní znalostí. Faktory související s organizačním klimatem firmy byly identifikovány jako klíčové faktory, které určují záměry zaměstnanců ke sdílení tacitních a explicitní znalostí. Ve srovnání s organizačním klimatem má individuální motivace a společenský kapitál zaměstnanců malý vliv na záměry zaměstnanců ke sdílení znalostí. Zatímco postoje zaměstnanců zprostředkovávají vztah mezi společenským kapitálem a záměry zaměstnanců ke sdílení znalostí, přičemž organizační identifikace částečně zprostředkovává vztah mezi organizačním klimatem a záměry zaměstnanců ke sdílení znalostí.