Model rozhodování spotřebitele o budoucím vzdělání ve vazbě na ochotu platit školné

Abstract

Disertační práce poukazuje na problematiku možného nastavení platby terciárního vzdělávání v České republice, a to především z pohledu spotřebitele. Potřeby, očekávání a požadavky této specifické skupiny při koupi statku dlouhodobější spotřeby a investičního charakteru, jako je tomu v případě vysokoškolského vzdělání, jsou odlišné od spotřeby statků běžné denní spotřeby. Dosud se danou problematikou z pohledu mikroekonomické teorie, a to rozboru rozhodovacího procesu spotřebitele o koupi statku specifické povahy, jako je vzdělávání a specifikací jeho konkrétní poptávky, nikdo nezabýval. Z tohoto důvodu se doktorand rozhodl prozkoumat tuto oblast a pomocí kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu zjistit od studentů a absolventů ekonomických fakult dostatek informací a jejich průnik k sestavení modelu rozhodování spotřebitele o budoucím vzdělání ve vazbě na ochotu platit školné. V rámci kvalitativního předvýzkumu byla využita metoda skupinového interview, v rámci pilotní studie pak metoda focus group a předvýzkum. Na základě výsledků kvalitativního šetření byl nastaven dotazník, který byl vybrán, jako vhodná metoda výzkumu kvantitativního. Předpokládané závislosti a hypotézy týkající se rozhodovacího procesu tohoto spotřebitele specifické povahy pak budou testovány pomocí statistických testů (např. Mann-Whitneyho U-test, Pearsonův chí-kvadrát test, Spearmanův korelační koeficient a Kruskal-Wallisův test) a na základě jejich výsledků budou vyvozeny závěry a stanoven model rozhodování spotřebitele terciárního vzdělávání na regionálně orientovaných ekonomických fakultách. V úvodu práce jsou podrobněji rozepsány důvody volby tématu i kritéria výběru respondentů a institucí, které budou podrobeny šetření. Následuje kapitola charakterizující současný stav řešené problematiky včetně nástinu možných teoretických východisek. V dalších kapitolách jsou pak formulovány základní cíle výzkumu, výzkumné otázky, hypotézy, metodologie, výstupy šetření, přínosy práce pro teorii a praxi, přehled očekávaných omezení a nástin dalšího pokračování práce.