Hodnocení účinnosti postdenitrifikačního filtru na ČOV Hradec Králové

Abstract

Bakalářská práce se zaměřuje na posouzení účinnosti postdenitrifikačního filtru (PDN) typu BioFOR na městské čistírně odpadních vod v Hradci Králové v průběhu desetiletého provozu, zohledňovány jsou také jednotlivé faktory ovlivňující průběh denitrifikace. Teoretická část práce se zabývá problematikou odstraňovaní dusičnanů a celkového dusíku ze sekundárních odpadních vod s nevyhovujícím poměrem uhlíku a dusíku pomocí technologie postdenitrifikace. Pozornost je věnována biologickým filtrům s řízenou denitrifikací, které jsou k odstraňování dusíku využívány. Jednotlivé filtry využívají k denitrifikaci různé typy organického substrátu poskytující uhlík od čehož se odvíjí i jejich účinnost. V praktické části je zhodnocena účinnost postdenitrifikačního filtru typu BioFor provozovaného na městské čistírně v Hradci Králové. Po zpracování dat se ukázalo, že PDN filtr vykazuje stále stejnou účinnost jako v době uvedení do provozu. Podrobná analýza dat poukázala na problém akumulace dusitanů, jenž byl během let vyřešen. Dále byla zaznamenána nízká hodnota plošného zatížení, což brání filtru pracovat s maximální účinností. V neposlední řadě se ukázalo, že došlo ke skokovému nárůstu specifické spotřeby metanolu v důsledku navýšení vstupní koncentrace dusičnanového dusíku, jenž byla zapříčiněná nižší koncentrací biodegradabilního uhlíku v konvekční denitrifikaci (pokles BSK5).