Multimediální design – interpretace multimediálního obsahu v rámci formátu transparentní projekční plochy

Abstract

Přelom 20. a 21. století je charakteristický rozvojem multimediálních technologií a internetu, potažmo internetu věcí. Většina procesů je dnes vizualizována v rámci dvojdimenzionálního formátu (monitoru, projekční plochy). Rozvoj nových multimediálních rozhraní spojených s konzumním (spotřebním) designem či odbornou (profesionální nebo vědecko-technologickou) sférou však přináší nové výzvy. „Nové formy prezentace a vizualizace datových zdrojů a informací si žádají i nové formy interakce, které je třeba designovat.“1 Příkladem pracovního prostředí s komplikovaným uživatelským rozhraním je například řídící středisko nebo dispečink. Charakteristickými jsou zde pracovní činnosti/interakce s multimediálním obsahem, které kladou na pracovníka/uživatele značné nároky v rámci jeho prostorové a úsudkové orientace a soustředění, které je mimo jiné spojené s analýzou mimořádně velkého počtu dat a vizuálních informací. Lokace, jako je například operační středisko policie ČR, obsahují velké množství displejů (vizualizovaných informací) a uživatel, který je obsluhuje, se musí velmi dobře orientovat v prostoru jak fyzickém, tak i informačním. Obousměrná navigace, její ovládání, volba funkcí pro zobrazování dat, jejich analyzování a následné jednání a úsudek vytvářejí stresové situace a jak dokládají sami uživatelé, je současný stav s přibývajícím počtem informací nedostačující. Design jako dynamicky se rozvíjející odvětví, vyžaduje odborníky a specialisty v oboru s širokým profesním a mezioborovým záběrem. Designér se musí čím dál více orientovat v nových technologiích a designu nových uživatelských rozhraní. Logická a nutná je i spolupráce se specialisty z partnerských oborů, s psychology a specialisty na ergonomii. Nové technologie a stále sofistikovanější zařízení a pomůcky běžného života vyžadují hlubší analýzu dopadu na psychiku uživatele a jeho okolí. Má přednáška se zaměří na problematiku, která provází mou tvorbu a profesní působení v ateliéru experimentálního designu na Ústavu průmyslového designu ČVUT v Praze. Pokusím se zde shrnout, proč a do jaké míry je z mého pohledu zapotřebí řešit výklad (vizualizaci) datových a multimediálních vzorů, které jsou, jak jsem již zmínil, všudypřítomné a zahlcují uživatele (přímo či behaviorálně). Transparentní a atypický formát (s vazbou na konkrétní UI) projekční plochy shledávám jako ideální pro možnou interakci uživatele a uživatelského prostředí / rozhraní, které obsahuje složitou datovou a informační strukturu. Zde se odkazuji na inspiraci formotvornými (percepčními) teoriemi Rudolfa Arnheima, které jsou reinterpretací tvarové (Gestalt) psychologie jejího zakladatele Maxe Wertheimera. Principy ideologie a řešené výzvy, shrnuté v teoretické části, demonstruji na reálných projektech, na kterých jsem se podílel jako autor či spoluautor a ve spolupráci s kolegy z vědecko-výzkumných pracovišť ČVUT. Jako důležitou součást svého působení na FA ČVUT považuji mimo jiné svou autorskou a pedagogickou participaci na významných studentských projektech, které se problematikou netradičního formátu a aplikací nových médií v designu zabývají.