Vliv aditiv na biodegradaci PLA ve vodném prostředí

Abstract

Kyselina polymléčná (PLA) je polymerní materiál, který v současné době hraje klíčovou roli při budování udržitelné bioekonomiky. Znalost biologické degradace PLA je zásadní pro zpracování plastových odpadů a zmírnění vážné energetické krize. V diplomové práci je shrnuta problematika a mechanismy týkající se biodegradabilních polymerů, také uvedena normovaná metoda stanovení biologické rozložitelnosti neplovoucích plastových materiálů v mořské sedimentární oblasti a zmíněny další existující metody stanovení bio-logické rozložitelnosti polymerních materiálů v různém prostředí. K charakterizaci PLA vzorků z hlediska jejich biologického rozkladu ve vodném aerobním prostředí byla použita zkušební metoda dle mezinárodní normy ISO 19679 a aplikovaná na říční sedimentární oblast. Nejprve byla provedena volba vhodného zkušebního média a následně proběhla optimalizace jeho dávkování pomocí screeningových testů. Zkušební sestava slepého stanovení byla spuštěna s normovaným objemovým poměrem voda : sediment mezi 3 : 1 až 5 : 1. Na základě zvoleného objemového poměru zkušebního média 5 : 1, který se prokázal jako nejvhodnější, byla určena testovací hmotnost studovaných vzorků. Zkušební i referenční materiály byly testovány o hmotnosti 20 mg na 102 ml říční vody a sedimentu. Ze získaných výsledků vyplynulo, že plnidla MAPEG a L101 měli významný vliv na biotický i abiotický rozklad testovaných PLA materiálů. Nicméně přesnost měření nebyla uspokojivá a zkouška si žádá další testy pro zlepšení metodiky.