Výchovný styl jako projev sebepojetí rodiny

Abstract

Tato práce řeší problematiku výchovných stylů v rodinách. Cílem práce je zjistit, jaké výchovné styly jsou nejčastěji uplatňovány v rodinách s dětmi do patnácti let. V teoretické části jsem se věnovala problematice rodiny, výchovy a výchovných stylů. Praktickou část jsem zaměřila na zjišťování podobnosti výchovných stylů v rodinách s podobným socioprofesním postavením rodičů. Zvolený problém jsem řešila pomocí kvalitativního výzkumu, použila jsem metodu hloubkového polostrukturovaného rozhovoru s deseti vybranými respondenty z rodin s různým socioprofesním postavením. Provedla jsem analýzu rozhovorů, určila jsem výchovné styly v rodinách respondentů a provedla jejich komparaci. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že socioprofesní postavení rodičů je jeden z významných faktorů, který ovlivňují výchovný styl. Našla jsem řadu shodných znaků v uplatňovaném výchovném stylu především u kategorie zkoumaných respondentů s vyšším socioprofesním postavením. Hlavním zjištěním je fakt, že socioprofesní postavení rodičů je významným determinantem výchovného stylu, který však je nutno posuzovat v širokém kontextu sociálních a kulturních podmínek rodiny. Všechny tyto faktory pak činí z každé rodiny jedinečnou neopakovatelnou jednotku s vlastní vnitřní identitou.