Lepení polymerů

Abstract

Diplomová práce se zabývá lepením polymerů. Teoretická část se zaměřuje na základy lepení a také činitele, kteří ovlivňují výsledné vlastnosti lepeného spoje. Velká část je věnována složení, rozdělení a použití lepidel a na závěr jsou uvedeny metody, sloužící k hodnocení vlastností lepených spojů. Praktická část se skládá z přípravy zkušebních vzorků a z měření pevnosti lepených spojů na trhacím stroji Zwick 1456. Pro zkoušení pevností lepených spojů bylo vybráno sedm druhů polymerů, které se běžně využívají v průmyslu (dva druhy PA-6, PS, PC, LDPE a HDPE) a jeden typ sekundového a tři typy dvousložkového methakrylátového lepidla firmy ITW Plexus (Plexus MA310, MA422 a MA832). Samotné měření je rozděleno do dvou částí. V první části je sledována pevnost lepených spojů u neozářených polymerů a ve druhé části je sledována pevnost lepených spojů u polymerů (HDPE), které jsou ozářeny ionizačním beta zářením o dávkách 33, 66, 99, 132, 165 a 198 kGy. Výsledky byly statisticky a graficky vyhodnoceny.