Vliv stravitelnosti na uvolňování prvků z matric hub

Bláhová, Zuzana

Vliv stravitelnosti na uvolňování prvků z matric hub

DSpace Repository

Language: English čeština

Vliv stravitelnosti na uvolňování prvků z matric hub

dc.contributor.advisor	Sumczynski, Daniela
dc.contributor.author	Bláhová, Zuzana
dc.date.accessioned	2025-12-10T23:10:20Z
dc.date.available	2025-12-10T23:10:20Z
dc.date.issued	2025-01-01
dc.identifier	Elektronický archiv Knihovny UTB
dc.identifier.uri	http://hdl.handle.net/10563/58413
dc.description.abstract	V teoretické části diplomové práce je shrnut úvod do mykologie hub včetně příslušné taxonomie. Pro analýzu byly použity vzorky sušených hub: hřibu dubového, křemenáče osikového, bedly vysoké, pýchavky obecné a hřibu kováře, který byl sesbírán ze dvou lokalit. Dále teoretická část popisuje biochemické složení hub, identifikuje zastoupení minerálních a stopových prvků. Vyčleněny byly zvlášť toxické prvky a cesium, jejichž konzumace může mí negativní vliv na lidský organismus. V rámci praktické části práce byly analyzovány vzorky z hlediska obsahu sušiny a popela, dále byla provedena in vitro simulace trávení a následná separace nestráveného podílu. Jak původní vzorky hub, tak i nestrávený podíl prošly procesem mineralizace, po kterém bylo provedeno stanovení obsahu jednotlivých prvků metodou ICP-MS. Na základě získaných výsledků byl pro každý analyzovaný prvek vypočten retenční faktor, který vyjadřuje množství daného prvku zadrženého v nestráveném podílu po simulaci trávicího procesu. Ve vzorku křemenáče osikového vykazoval nejvyšší retenci antimon totožně jako v pýchavce obecné, u hřibu dubového thallium, ve vzorku bedly vysoké a hřibu kováře (Hodslavice) zirkonium a v poslední řadě ve vzorku hřibu kováře (Lidečko) holmium. Naopak nejnižší retence, a tedy nejvyšší potenciální biologickou dostupnost, vykazovaly z makroprvků převážně draslík a hořčík ve všech sledovaných vzorcích.
dc.format	104 s. (144 730 znaků)
dc.language.iso	cs
dc.publisher	Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
dc.rights	Bez omezení
dc.subject	mykologie hub	cs
dc.subject	hřib dubový	cs
dc.subject	křemenáč osikový	cs
dc.subject	bedla vysoká	cs
dc.subject	pýchavka obecná	cs
dc.subject	hřib kovář	cs
dc.subject	minerální prvky	cs
dc.subject	toxické kovy	cs
dc.subject	cesium	cs
dc.subject	in vitro stravitelnost	cs
dc.subject	ICP-MS	cs
dc.subject	Fungal mycology	en
dc.subject	Boletus reticulatus	en
dc.subject	Leccinum rufum	en
dc.subject	Macrolepiota procera	en
dc.subject	Lycoperdon perlatum	en
dc.subject	Neoboletus luridiformis	en
dc.subject	mineral elements	en
dc.subject	toxic metals	en
dc.subject	cesium	en
dc.subject	in vitro digestibility	en
dc.subject	ICP-MS	en
dc.title	Vliv stravitelnosti na uvolňování prvků z matric hub
dc.title.alternative	Effect of Digestibility on the Release of Elements from Mushroom Matrices
dc.type	diplomová práce	cs
dc.contributor.referee	Ondrášová, Monika
dc.date.accepted	2025-06-04
dc.description.abstract-translated	The theoretical part of the thesis provides an introduction to fungal mycology, including relevant taxonomic classification. For the analysis, dried mushroom samples were used: Boletus reticulatus, Leccinum rufum, Macrolepiota procera, Lycoperdon perlatum, and Neoboletus luridiformis, the latter collected from two different locations. Furthermore, the theoretical section describes the biochemical composition of mushrooms and identifies the presence of mineral and trace elements. Toxic elements and cesium were treated separately due to their potential adverse effects on human health. In the practical part of the thesis, the mushroom samples were analyzed for dry matter and ash content. An in vitro digestion simulation was conducted, followed by the isolation of the indigestible fraction. Both the native mushroom samples and their indigestible residues underwent mineralization, after which elemental concentrations were determined using ICP-MS. Based on the obtained data, a retention factor was calculated for each analyzed element, expressing the amount of the element retained in the indigestible fraction following simulated digestion. Among the samples, Leccinum rufum and Lycoperdon perlatum showed the highest retention of antimony; Boletus reticulatus exhibited the highest retention of thallium; Macrolepiota procera and Neoboletus luridiformis (Hodslavice locality) showed the highest retention of zirconium; and Neoboletus luridiformis (Lidečko locality) had the highest retention of holmium. In contrast, among the macroelements, potassium and magnesium displayed the lowest retention and thus the highest potential bioavailability across all examined samples.
dc.description.department	Ústav technologie potravin
dc.thesis.degree-discipline	-	cs
dc.thesis.degree-grantor	Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta technologická	cs
dc.thesis.degree-grantor	Tomas Bata University in Zlín. Faculty of Technology	en
dc.thesis.degree-name	Ing.
dc.thesis.degree-program	Technologie potravin	cs
dc.thesis.degree-program	Food Technology	en
dc.identifier.stag	71143
dc.date.submitted	2025-05-07