http://hdl.handle.net/10563/50080 Mon, 26 Oct 2026 10:54:55 GMT 2026-10-26T10:54:55Z http://hdl.handle.net/10563/59457 Faktory ovlivňující záměr manažerů přijmout Balanced Scorecard v malých a středně velkých podnicích: Integrovaný rámec TAM-IDT v českém a slovenském kontextu Blahová, Michaela Předkládaná práce se soustředí na analýzu faktorů, které ovlivňují rozhodování managementu malých a středně velkých podniků v České republice a na Slovensku o přijetí Balanced Scorecard (BSC) jako nástroje strategického řízení výkonnosti. Přestože je Balanced Scorecard široce uznáván jako účinný systém pro měření a řízení výkonnosti, jeho implementace v sektoru malých a středně velkých podniků je stále omezená. Mon, 09 Feb 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10563/59457 2026-02-09T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/59456 Ekonomické informace a jejich role v rozhodování pracovníků nemocnic Papadaki, Šárka Habilitační práce zkoumá, jak lékaři, primáři a členové managementu veřejných nemocnic v České republice vnímají a využívají ekonomické informace–zejména nákladové informace, kalkulace výkonů a systém Diagnosis-Related Groups (DRG)–při rozhodování o organizaci a poskytování zdravotní péče. Vychází z kvalitativního výzkumu založeného na reflexivní tematické analýze rozhovorů se zdravotníky a manažery nemocnic. Analýza ukazuje, že ekonomické informace nejsou neutrálním technickým nástrojem, ale představují samostatnou institucionální logiku, která rámuje možnosti jednání a ovlivňuje způsoby vyvažování mezi profesní a manažerskou racionalitou. Sat, 24 Jan 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10563/59456 2026-01-24T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/59078 The impact of risk disclosure quality, country-level and firm-specific factors on perceived corporate trustworthiness in the automotive sector Přílučíková, Jana This habilitation thesis assesses the role of risk disclosure quality in forming perceived corporate trustworthiness, with a special focus on the automotive sector. Grounded in a comprehensive multi-theoretical framework, the thesis conceptualizes corporate risk disclosure not as a mere compliance tool, but as a strategic and communicative act situated within institutional contexts and interpreted through stakeholder lenses. The main research objective of this habilitation thesis is to develop a model to determine the risk disclosure influence on corporate perceived trustworthiness (perceived trust and perceived popularity) within the context of the multinationals operating in the automotive industry. This main objective is elaborated into specific goals: (1) To investigate the impact of firm-specific and country-level factors on the disclosed risk quality of automotive multinationals worldwide. (2) To examine the relationship between disclosed risk quality and the perceived trust of automotive multinationals among stakeholders. (3) To assess the influence of disclosed risk quality on the perceived popularity of automotive multinationals among shareholders. The research design follows a mixed-method approach. The qualitative component involves a manual content analysis of corporate annual reports (CARs) to code risk-related statements along four dimensions: (i) monetary expression, (ii) temporal framing, (iii) sentiment polarity, and (iv) domain orientation. The quantitative component proceeds in two stages: (i) First, a longitudinal macroeconomic analysis is conducted to empirically validate country-level macroeconomic indicators using multilevel mixed-effects modeling and AIC-based variable selection. This step ensures that macro-level predictors in the SEM are both conceptually and empirically grounded. (ii) A structural equation modeling (SEM) approach is employed to test the hypothesized relationships among firm- and country-specific antecedents, disclosure quality, and perceived corporate trustworthiness (perceived trust and perceived popularity). The habilitation thesis offers research implications, identifies theoretical and practical contributions, acknowledges its limitations, and outlines directions for future research. In particular, it introduces an innovative moderated mediation model that connects disclosure quality with perceived popularity through reputational mechanisms, while accounting for the influence of the institutional environment. Wed, 29 Oct 2025 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10563/59078 2025-10-29T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/56824 ŘÍZENÍ ZASTAVENO Gibratův zákon a faktory, které ovlivňují jeho platnost Fiala, Roman Teze habilitační práce prezentují klíčové aspekty habilitační práce, která obsahuje výsledky výzkumu autora v oblasti vztahu mezi velikostí a růstem podniků. Cílem habilitační práce je ověření platnosti Gibratova zákona a ověření vybraných faktorů, které mají na jeho platnost vliv. Jedná se o vliv odvětví, ziskovosti firem, délky zkoumaného období. Data pro výzkum jsou čerpána z databází Albertina a Amadeus, popř. přímo z dat získaných od poskytovatele databáze Albertina. K ověření platnosti Gibratova zákona je použitý lineární autoregresní model nebo kvantilová regrese. Práce obsahuje pět výzkumů, z nich každému je věnována jedna Aloa. V případě zkoumání vztahu mezi růstem a velikostí pro odvětví dle NACE A–N v rámci jednoho vzorku byl odhalen statisticky významný vztah mezi růstem a velikostí podniků, který ukazuje, že malé podniky rostou rychleji než velké. Stejné závěry byly zjištěny i pro podniky působící na Slovensku. Další výpočty ukazují, že u většiny odvětví malé podniky rostou rychleji než ty velké. Pokud u některých odvětví nebyl odhalen statisticky významný vztah mezi růstem a velikostí podniků (tj. Gibratův zákon byl potvrzen), jedná se o taková odvětví, ve kterých působí v průměru větší podniky v porovnání s jinými odvětvími. Další výzkum potvrdil teoretické předpoklady ke konvergenci k platnosti Gibratova zákona, a to s výjimkou vzorku obsahujícího pouze velké firmy. S pomocí kvantilové regrese byla zkoumána platnost Gibratova zákona v jednotlivých kvantilech. U všech kvantilů sice byl zamítnut Gibratův zákon, nicméně v rámci firem, které jsou součástí 25% kvantilu, vetší firmy rostou rychleji než menší, u mediánu stále také, ale rozdíly v růstu mezi většími a menšími firmami jsou mnohem menší v porovnání s 25% kvantilem a u 75% kvantilu již malé firmy rostou rychleji než velké. Fri, 30 Aug 2024 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10563/56824 2024-08-30T00:00:00Z