http://hdl.handle.net/10563/27668 Fri, 03 Apr 2026 23:54:26 GMT 2026-04-03T23:54:26Z http://hdl.handle.net/10563/57935 Společné čtení rodičů a dětí předškolního věku z pohledu otců Sittová, Marie Tato diplomová práce se věnuje problematice společného čtení v rodinách, která je zde zkoumána z pohledu samotných otců a přináší odpovědi na otázky týkající se motivací, které vedou otce ke společnému čtení; postupů a strategií, které otcové při společném čtení využívají a v neposlední řadě pak na to, zda otcové vnímají přínosy tohoto čtení pro jejich děti. Pro realizaci výzkumu je použit kvalitativní design, přičemž data jsou sbírána za pomoci polostrukturovaných interview s otci a následně vyhodnocována tematickou analýzou. Ta odhalila, že pro otce je především významná emocionální a fyzická blízkost, což se poté odráží i v samotné interakci s dětmi. Kromě jiného si otcové také uvědomují význam společného čtení pro kognitivní rozvoj dítěte a při čtení obohacují příběh doplňujícími informacemi. Toto zjištění následně nabízí prostor pro další zkoumání v oblasti rozvoje dítěte při společném čtení a jeho dopadů na budoucí studijní výsledky dítěte. Mon, 20 Jan 2025 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10563/57935 2025-01-20T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/57497 Cesty k realizaci produktivní kultury vyučování a učení v matematice na 1. stupni základní školy pohledem učitelů Polášková, Martina Diplomová práce popisuje problematiku produktivní kultury vyučování a učení na 1. stupni základní školy pohledem učitelů. V teoretické části jsou popsány typické znaky pro produktivní kulturu vyučování a učení. Klíčovým znakem je zejména aktivní zapojení žáka a učitelovo vedení. Jednalo se o kvalitativní výzkum, kdy byla zvolena kombinace metody rozhovoru a pozorování. Na základě výzkumu byl zjišťován problém, jaký spatřují učitelé 1. stupně základní školy význam v produktivní kultuře vyučování a učení. Pro výzkum byly vytvořeny cíle na základě, kterých jsme se snažili popsat produktivní kulturu vyučování a učení v matematice. Dále bylo zjišťováno, jak konkrétně vypadá proces učení se žáka, a proč vůbec učitelé do výuky zařazují produktivní kulturu vyučování a učení. Hlavní výzkumnou metodou jsou rozhovory, které byly doplněny o pozorování. Získaná data byla analyzována prostřednictvím metody otevřeného kódování. Zvolenými participanty pro výzkum byly paní učitelky 1. stupně základní školy, které zároveň vyučovaly i matematiku. Ve výzkumu se potvrdila typická role učitele a žáka. Jako důvod, proč učitelé zařazují do výuky matematiky produktivní kulturu je zejména vedení žáků prostřednictvím moderních metod, kdy se například jednalo o výuku venku, typickou práci s chybou a výuku vedenou rodičem. Wed, 08 Jan 2025 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10563/57497 2025-01-08T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/57496 Školní zralost a připravenost na vstup do základního vzdělávání Pavlánová, Terezie Diplomová práce si klade za cíl analyzovat a popsat jednotlivé posuzované oblasti školní připravenosti u dětí při zápisu do základního vzdělávání. Teoretická část shrnuje poznatky o předškolním období, školní zralosti a připravenost a také o zápisu do základního vzdělávání. V praktické části je zpracován kvalitativní výzkum zabývající se tím, jakou úroveň školní připravenosti vykazují děti při zápisu do základního vzdělávání. Výzkum byl realizován prostřednictvím vlastního pozorování při zápisu dětí do základního vzdělávání a anamnéz získaných od zákonných zástupců. Na základě stratifikovaného výběru bylo vybráno 7 dětí. Z analýzy dat vyplývá, že největší deficity byly zaznamenány v oblasti grafomotorické a v oblasti komunikativních dovedností. Z výsledků výzkumu byla vytvořena doporučení pro praxi. Wed, 08 Jan 2025 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10563/57496 2025-01-08T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/57498 Koncepce domácí přípravy základních škol Pruknerová, Martina Diplomová práce se zabývá problematikou domácí přípravy perspektivou učitelů i ukotvením ve školních dokumentech. Teoretická část se věnuje vymezení domácí přípravy, jejím formám a významu ve vzdělávacím procesu. Dále popisuje jednotlivé aktéry domácí přípravy - učitele, žáka a rodiče - a zkoumá její zakotvení ve vzdělávací politice České republiky i v dokumentech škol. Cílem praktické části je zjistit, jaké je pojetí domácí přípravy žáků na 1. stupni základní školy z pohledu školních dokumentů a učitelů. V závěru práce jsou výsledky diskutovány, popsány limity výzkumu a formulována doporučení pro pedagogickou praxi. Wed, 08 Jan 2025 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10563/57498 2025-01-08T00:00:00Z