http://hdl.handle.net/10563/55 2026-04-04T07:35:11Z http://hdl.handle.net/10563/57942 The effects of piezoelectric particles on the efficiency of mechanoATRP Skopal, Dominik Tato bakalářská práce se zaměřuje na optimalizaci piezoelektrických činidel v kontrolované radikálové polymerizaci s přenosem atomu řízené mechanickými silami (zkráceně mechanoATRP). Tato metoda umožňuje syntézu polymerů s přesně definovanou molekulovou hmotností a nízkým indexem disperzity, přičemž reakce probíhá pod externí kontrolou. Pro dosažení co nejvyšší efektivity z hlediska výtěžnosti a rychlosti reakce je nezbytná pečlivá optimalizace piezoelektrického činidla. Z různých piezoelektrických činidel dostupných v literatuře se oxid zinečnatý (ZnO) jeví jako velmi efektivní varianta. Tato práce zkoumá potenciál laboratorně syntetizovaného ZnO a optimalizaci jeho koncentrace. Výsledky ukazují, že ZnO bylo efektivní už v nízkých koncentracích (0,25 hm. %); v optimalizované koncentraci (1 hm. %) bylo dosaženo 87% konverze methyl akrylátu (MA) po 6 hodinách s pozoruhodně nízkou disperzitou, Đ = 1,09. Z celkového hlediska laboratorně syntetizovaný ZnO prokázal výjimečnou účinnost v mechanoATRP, což poukazuje na jeho potenciál pro použití v širším měřítku. 2025-01-02T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/57938 Příprava polymerních materiálů pomocí řízené radikálové polymerace indukované mechanickou vlnou Porubský, Tomáš Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací řízené radikálové polymerace indukované mechanickou vlnou v přítomnosti piezoelektrických částic. V teoretické části jsou popsány mechanismy klasické a řízené radikálové polymerace, přičemž je pozornost dále zaměřena na ATRP indukovanou mechanickou vlnou - mechano-ATRP a sono-ATRP. V praktické části byl sledován vliv množství a velikosti těchto částic, stejně jako vliv typu použitého ligandu a katalyzátoru na celkový průběh polymerace butyl akrylátu. Výsledný produkt byl z pohledu molekulové hmotnosti a indexu polydisperzity hodnocen pomocí gelové permeační chromatorgrafie a konverze monomeru byla vypočítaná z provedeného měření protonového spektra na nukleární magnetické rezonanci. Bylo potvrzeno, že polymerace za nastavených podmínek neprobíhá termicky, nicméně využitím vhodného katalytického systému probíhá řízeně pouze v případě, že je indukovaná mechanickou vlnou. 2025-01-02T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/57937 Příprava hydrogelů hyaluronanu s nanočásticemi pro 3D tisk Brožová, Martina Diplomová práce se zaměřuje na vývoj a charakterizaci hydrogelů pro mikroextruzní 3D tisk s potenciálním využitím v oblasti tkáňového inženýrství. Hydrogely byly připraveny z přírodních polymerů (alginát, hyaluronan, dextran a želatina), přičemž některé vzorky obsahovaly organofosfonátové nanočástice sloužící jako reologická aditiva. Síťování probíhalo buď fyzikálně pomocí multivalentních iontů (Zn?, Fe?), nebo chemicky prostřednictvím Schiffovy báze. Na základě reologických měření byly vybrány tři typy hydrogelů, pro které byly optimalizovány parametry a podmínky 3D tisku vícevrstevných scaffoldů. Všechny zesíťované scaffoldy byly hodnoceny z hlediska tuhosti, morfologie a bobtnacího chování. Nejvhodnějším systémem pro 3D tisk se ukázal být chemicky síťovaný hydrogel na bázi želatiny, oxidovaného hyaluronanu a oxidovaného dextranu, který vykazoval nejvyšší tiskovou přesnost (76 ? 4) %, porozitu kolem 65 % a viskoelastické vlastnosti ( 4?10? Pa?s) srovnatelné s měkkými lidskými tkáněmi. 2025-01-02T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/57936 Vlastnosti 3D tištěných dílů připravených pomocí stereolitografie Bařinka, Petr Hlavním tématem této práce je analýza vybraných mechanických vlastností dílů vyrobených metodou SLA 3D tisku s využitím fotopolymerního materiálu. Práce je zaměřena na vliv orientace tisku, struktury materiálu, postprocesních úprav jako je vytvrzení a jejich dopad na vybrané mechanické vlastnosti a smrštění výtisků. Pro orientační srovnání byla vyrobena zkušební tělesa pomocí FDM technologie z ABS filamentu, kde byla také sledována závislost mechanického chování na orientaci tisku. Mechanické zkoušky proběhly na univerzálním testovacím stroji Instron 3345. Výsledky ukázaly, že u SLA výtisků orientace tisku oproti FDM výtiskům nemá vliv na jejich vybrané mechanické vlastnosti. Naopak klíčovým faktorem u SLA je postprocesní vytvrzení, které výrazně ovlivňuje strukturu a mechanické chování materiálu. Tyto poznatky mohou přispět k optimalizaci výrobních parametrů a efektivnímu využití technologie 3D tisku v průmyslové praxi. 2025-01-02T00:00:00Z